pondělí 27. března 2017

Síla Ducha - seriál - díl 6 - Nedosažená normálnost



Studium původu, nekonečných možností 
a úplné rehabilitace Duchovní Bytosti 


Nedosažená normálnost 


Kolikrát jsem slyšel větu: On není “normální” nebo také “to není normální”? Kolikrát jste to slyšeli a kolikrát jste si to snad sami řekli? Podle jaké “normy” je to hodnoceno jako normální nebo nenormální? Kdo to určuje? Kdo tuto normálnost definuje? 

Máme zde podobný problém jako s předmětem reality, znovu základna bez opory. 

Bohužel zde budu opět hovořit o psychologovi, který zde velmi zapracoval. Tvářil se, jako by “být normální“ existovalo, ačkoliv to nedokáže definovat. A když se říká, že být normální znamená, že se někdo dokáže přizpůsobit prostředí, je schopný fungovat v týmu a obecně řečeno být sociální, pak se ptám: v jakém prostředí?! 

Můj otec byl v mých raných letech alkoholik. Měl bych se pak také přizpůsobit a být “normální”? Normální je, když chlap každý den vychrtne pár piv? Z tohoto důvodu to vždycky nebylo útulné a konverzační tón nebyl vždycky optimální, abych to “jemně” podal, ale já nejsem normální, protože jsem nechtěl být jako moje prostředí? 

Pokud to vezmeme z psychologického hlediska tyk bych byl “normální” kdybych byl jiný, protože takové chování je v tomto případě společností přijímáno, ale dovolte mi uvést další příklad a povědět vám, jak byl jedním z výše uvedených “vzdělanců” hodnocen můj syn. 

Zeptali se ho, zda-li by mohl napsat svoje jméno, načež odpověděl “Ano”. Potom byl požádán, aby jej napsal a on se, stejně tak, jako by to udělal dospělý člověk, zeptal “Proč?”, načež psycholog odpověděl: “Protože chci vidět, jestli to doopravdy umíš”. “Myslíte si, že lžu?” řekl můj syn a byl rozmrzelý, že by o něm někdo takto mohl smýšlet a odmítl své jméno napsat se slovy: “Já vám to nemusím dokazovat”. Ten psycholog, potom hned “věděl”, že můj syn není schopen jít do školy, protože je “neovladatelný” a nedělá, co mu člověk řekne. Musel jsem se smát a byl jsem na svého syna velmi pyšný a myslel jsem si, že jsem byl dobrým otcem, že jsem nechal mého syna vyrůst v tak sebe-určenou osobu. 

Ano, “bohužel” se musíme zeptat, zdali je ochotný udělat, co je od něj požadováno. Stejně tak, jako já si vyhrazuji právo na to, se sám rozhodnout, zdali si přeji splnit něčí přání nebo ne. Připadá mi to zcela “normální”. Vám ne? 

Je jisté, že není moc snadné být ve styku s takovou sebe-určenou osobou, pokud stále používáte starou metodu práce pracovat proti vůli nebo se ho pokoušet ovládat jako nějakého pasteveckého psa, ale jakmile jste s takovou osobou v souhlasu ohledně toho, co je potřeba udělat, pak máte takového přítele, jakého jste si vždycky přáli mít. 

Také ve vztahu nebo partnerství by tomu tak mělo být. Jestliže vy, váš partner nebo oba dva cítíte, že musíte odstranit sebeurčení toho druhého, protože máte jiné pohledy na život a na to, jak by mělo být partnerství prožíváno a proto jsou tam mezi vámi neustálé hádky, začal bych přemýšlet o tom, zdali máte po svém boku toho správného partnera. 

Možná, že nebyl po ruce nikdo lepší, když jste byli sami, nebo jste se pomocí negativního myšlení sami přesvědčili, že byste nebyli schopni si opatřit partnera, kterého jste si představovali, a proto si k sobě připustili někoho, kdo nesdílí vaši realitu. 

Tím jste si pro sebe a svého partnera zavřeli dveře k tomu mít harmonický vztah. Takže si neztěžujte, když váš vztah neprobíhá šťastně, protože váš partner se “nevzdává” vaši představám. Upřímně řečeno, nechci mít po svém boku skrčence, který zcela vzdal svoji osobnost, protože jsem ho do toho nějak vnutil nebo vydíráním přiměl – samozřejmě, že pouze “z lásky” – což je zcela “normální”. 

To by byl vztah pod heslem: “Ty se na to díváš špatně, takže se musíš změnit”, čímž bychom se vrátili zpět k dřívější kapitole. Osobně bych to nazval vědomí z doby kamenné, pokládat vztah na tento základ. Ale ve společnosti, která je založena na představě, že “existuje pouze tato jediná realita”, by to pravděpodobně bylo “normální” partnerství nebo manželství. 

Není divu, že manželství zažívá takovou špatnou reputaci a že je mnoho mladých lidí skoro vidí jako něco nežádoucího a se špatnou pověstí. 

Vidíte, jak se utkvělé představy ohledně “normálnosti” uvolňují nebo mění, jakmile se začneme dívat na situaci nebo okolnosti z vyššího bodu vědomí. Vidíte také, jak snadno mohou být vyřešeny? Jestliže se podíváte z dostatečné výšky, nezbude vám k řešení nic, protože již od počátku neuděláte tuto chybu, kterou jste udělali na základě falešných hodnot a dat, která vás naučili a se kterými jste souhlasili. 

Chtěl bych zde vyjasnit, že nemám nic proti psychologům, ačkoliv to tak někdy může vypadat. Jsou ale úžasným příkladem nepravdivé a nepoužitelné vědy ve věku sebe- určených, vědomých lidí a bytostí, kteří si jsou vědomi svých duchovních schopností a také je konečně používají, namísto proti sobě, pro sebe. Bylo vynaloženo velké úsilí tyto schopnosti snižovat nebo popírat jejich existence na “vědeckých” základech, aby se vůbec bylo možné dostat do bodu, že byla psychologie přijata, jako “pravdivá”, aby z vás učinila ovládané občany. 

“Zažíváte to, co si myslíte” zde také platí. Jestliže souhlasíte s tím, za jakou bytost vás považují v psychologii, pak ztratíte svůj plný duchovní potenciál, a tak je doktrína živočišného původu vašeho bytí pro vás také pravdivou, a vy budete nuceni myslet a jednat, podle vnějších podnětů. Jestliže nesouhlasíte, pak nepřetrvají ani psychologové, kteří používají svoje vědomosti, aby vás prostřednictvím reklam podnítili, abyste každý produkt viděli jakože ‘bez toho nemůžete být’ a koupili si ty věci, které vám chtějí nacpat. 

Jednoduše se vypaří z povrchu zemského, protože už nikdo nedá ani korunu za jejich “služby lidstvu”, protože my, sebeurčené bytosti, nejsme již déle zvenku manipulovatelní a také za svoje peníze nechceme poslouchat, že naše myšlenky, pocity, nápady a strachy nejsou “normální”. Na druhou stranu, proč by jim člověk neměl zaplatit? Kdyby jenom, aby se mohl od srdce zasmát tomu, co jednou bylo považováno za vědu. Pak by psychologie byla jenom legračním způsobem, jak se pobavit – a protože smích je zdravý... 


Prosíme ohodnoťte a podpořte naši práci:

1)
Mrkněte na některou z reklam,
na kterou se dostanete z reklamních bannerů
umístěných na blogu.

2)
Platba převodem na účet u KB:
107-6034340297/0100, v.s. 8888
IBAN: CZ4801000001076034340297
BIC/SWIFT kód: KOMBCZPPXXX

Připojte se k naší FB skupině:



Prosíme sdílejte odkaz na tento blog: