pondělí 27. února 2017

Síla Ducha - seriál - díl 2 - Duchovní Bytost


Síla Ducha - studium původu, nekonečných možností 
a úplné rehabilitace Duchovní Bytosti 


Duchovní Bytost 

Člověk má v podstatě tři části. To není nic nového, protože jsme to již viděli v mnoha starších spisech, náboženstvích a filozofiích. 

Skládá se z těla z masa a kostí, z mysli a z Duchovní Bytosti. Duchovní Bytost je tou nadřazenou částí, jinými slovy tím hybatelem nebo řídící jednotkou. Tato Duchovní Bytost je tím skutečným „já“ té osoby. 

Tělo má různé hnací síly a podněty, jako je jídlo, pití a plození. V zimě potřebuje teplé oblečení, musí dýchat a potřebuje střechu nad hlavou, aby bylo ochráněno před větrem a počasím. Tělo má ohromnou potřebu věcí a denně si je obstarávat by samo o sobě stačilo na plné upoutání jeho pozornosti, takže se zdá, že již nezbývá více času na to, co osoba sama – jmenovitě Duchovní Bytost – skutečně chce dělat nebo zažívat. 

Všechny tyto čistě fyzická podněty dělají z práce příliš často nezbytné „zlo“, protože Duchovní Bytost, která je svobodná a nezávislá na tělech, by na takové věci neplýtvala jedinou myšlenkou, protože leží mimo oblast jejího osobního zájmů. Tím bychom zodpověděli otázku, proč se tolik lidí musí vybičovat ven z postele, aby udělalo něco, co je jim ve skutečnosti jenom vnuceno, tak, jak trvali na tom, aby byli součástí hry „Podívej, já jsem také jenom člověk“. 

Jestliže byste byli zcela svobodní, zcela jistě byste líně a neaktivně neposedávali, a lezli na nervy frustrovaným sociálním pracovníkům s vašimi požadavky na peníze, ani byste nevylupovali jednu banku za druhou, ale mohu vám garantovat, že byste dělali práci, kterou byste si velmi užívali, kterou byste si sami vybrali. A nevolili byste na základě mylné představy, že „nemůžete“ jít dělat nic jiného, protože svět je tak zlý a vy jste, chudinka, měli tak hrozné dětství, že stále tuto výmluvu používáte (ačkoliv je to již velmi dávno), abyste zakryli své vlastní selhání. A vašimi příliš shovívavými bližními je to dokonce přijímáno. 

Ne, nemyslel jsem vás. Kdybyste takto přemýšleli, tento materiál byste nečetli. Mysl je pomůcka, která nás může podpořit ve vypočítání správných odpovědí na naše otázky v životě, ale také často selhává. 

Zde je příklad: Jája a Pája stojí za stolem, na kterém leží dvě jablka. Každý z nich sní jedno jablko. Kolik jablek zbývá? Odpověď: Na zemi ještě zbývá k jídlu mnoho milionů jablek. A kromě toho jsou pro budoucí použití pěstována nová jablka, která mohou chutnat ještě lépe. 

Má vaše mysl v zásobě další odpověď? Dovolte mi podělit se s vámi o velké tajemství ohledně matematiky – snad dokonce to největší: Na zemi taková věc jako nula jablek vůbec neexistuje! To je pravdou pouze a výlučně v matematice. Aplikováno na život se takové vyjádření stává pustou lží. 

Takže na vašem místě bych si sám našel odpověď, spíše, než abych si jenom vzal tu, která byla vestavěna do vaší mysli, a proto myslel jako společnost, škola, jako vaše prarodiče atd., protože ti všichni používají správné odpovědi a ty jsou skutečně a zřejmě pravdivými – nebo tomu tak už není? 

Duchovní Bytost – osoba sama, ne její mysl, tělo nebo jméno - má vrozené schopnosti, v takovém, nikdy dříve nepředpokládaném rozsahu, že by to vyžadovalo, aby někdo správně definoval nekonečnost, což se dosud, pokud jenom vím, nestalo. 

Každá Duchovní Bytost má schopnost tvořit a umísťovat hmotu a energii v prostoru a čase stejně tak, jako vyšší schopnost dokonce i vytvářet prostor a čas, do kterého umisťuje energii a hmotu. Vy nevíte jak vytvořit prostor a čas? To lžete, protože s tím hraním si na nevědoucího člověka máte ohromnou zábavu. Ale nedělejte si starosti, nezlobím se, protože se stále tak bavíte utlačováním svého vědění. 

Jenom před několika měsíci jsem během svého pokračujícího výzkumu objevil dosud nejvyšší schopnost Duchovní Bytosti a jsem hrdý na to, že vám to mohu říci. Duchovní Bytost má schopnost vytvořit sebe samu jako Duchovní Bytost a stejně tak jako vytvořit další Duchovní Bytosti. 

Můžete se sami sebe ptát, jak byste mohli toto abstraktní vysvětlení použít v životě. Nemáte kupříkladu nikdy čas na své koníčky? Tak si pro sebe nějaký ten čas vytvořte! Máte potenciál to udělat.

Dokonce jste i schopni vytvářet žádný čas, protože jinak byste ten problém „žádného času“ neměli. Nemáte žádný čas, protože si myslíte, že žádný nemáte!

Změňte své myšlení ohledně času a všimnete si, že se vaše prožívání času změní a  vy najednou můžete mít čas pro to, co chcete dělat. 

Později se budu věnovat aplikacím těchto schopností podrobněji. 

Duchovní Bytost není podřízena žádným omezením. Ve skutečnosti je Duchovní Bytost správnou definicí nuly, protože nemá hmotu, velikost, rozsah ani vlnovou délku nebo pohyb. 

Nemá žádnou pozici v prostoru nebo v čase. Existuje nezávisle na nich jako čistý potenciál. Abych byl přesný, je to „nic“ s potenciálem tvořit, cokoliv si zamane, protože to nicméně má osobnost a individualitu. 

SB může mít představu, že je v prostoru, pak ale jen tu pozici zaujímá tak, jak se do toho místa vmyslila. Aby nějakou specifickou pozici v prostoru zaujala, ani nemusí přes prostor cestovat. Jestliže byste chtěli být jako Duchovní Bytost v Číně, ani byste si tu cestu nemuseli hledat na globusu. Jednoduše byste se v tomto okamžiku rozhodli být tam, kde chcete být a ve stejném okamžiku byste tam byli. 

Einstein byl toho názoru, že „rychlejší než světlo je leda nic“ – a měl pravdu! A Duchovní Bytost je rychlejší než světlo, protože je „nic“, ale nic s potenciálem! 

On to takto nemyslel, ale jak všichni víme, o mrtvých jen dobré. 

Duchovní Bytost v tom původním stavu je nekonečná, vědoucí, nesmrtelná, nemůže být zraněna a má všechny již dříve popsané schopnosti. Má potenciál si něco představit a následně vnímat a zažívat to, co si představila. 

Chcete znovu dosáhnout svůj původní stav? Sdělím vám další tajemství: Nikdy jste jej neztratili! Čas je iluzí! Velmi ranou představou Duchovní Bytosti, bez které by nebylo ničeho, nebyla by krása, nebyla by ošklivost, neexistovala by bolest ani trápení nebo štěstí, protože každé „něco“ by bez času jednoduše přestalo existovat! 

Každý, kdo by chtěl být sebeurčený, by měl vědět, co to čas je a jak ho vytvořit, protože tímto způsobem přebírá kontrolu nad tím, co by ve svém životě chtěl mít a co by v něm mít nechtěl. Ať už se jedná o majetek, objekty, stavy, charakterové vlastnosti nebo o emoce. 

Neboť každá Duchovní Bytost je právě nyní tak svobodná a neomezená jako v původním stavu, ve skutečnosti neexistuje důvod projevovat jakoukoliv neschopnost nebo nemít k dispozici jakékoliv vědění, protože se jí nikdy nic nestalo. Něco se mohlo stát jejímu tělu, to je fakt. Co to ale má společného s tím, že na to nepřestane myslet a bude protestovat, ohledně toho, jak moc byla ovlivněna minulými událostmi? 

Také byste nepředpokládali, že jste beznadějně ztraceni, jenom protože jste hráli hru na počítači a vaše životy klesly na nulu a na monitoru bylo napsáno „Hra skončila“. Vy a vaše tělo jste v podobném vztahu. 

Tou chybou je identifikovat se s něčím, čím ve skutečnosti nejste. Představte si, že byste vyrobili porcelánový hrneček. Potom by vás napadlo, jak je ten hrneček krásný a chtěli byste jím být. 

Nyní se jako Duchovní Bytost rozhodnete být tím nádherným hrnečkem. To funguje, takže vy jste tím hrnečkem, zabrali jste jeho prostor a stojíte na polici, každý obdivuje „vaši“ krásu, pije z „vás“ a jednoho dne to najednou udělá „cák“. Někdo ten hrneček upustil a vy jako hrneček si myslíte „Jsem zničen“. 

Pak vás někdo smete dohromady a vy skončíte v popelnici. Je tam tma a celkem puch. A vy příští tři roky ležíte jako „rozbitý“ a jste hrozně depresivní a smutní ohledně své existence. 

Zní to šíleně?! Dobrá, komunikoval jsem s Duchovními Bytostmi, (ne mluvil) které stále byli v hrobech, tak jak si mysleli, že zemřeli a cítili se velmi mizerně poté, co se rozpadli v prach a tak. 

Můžete být tak moc tělem, jako v příkladu s hrnečkem, tak sama sebe přesvědčovat, že jednoduše „zapomene“, protože je to tak realistické, jak legrační to byl tehdy nápad, vybrat si roli bytí, aby byla zábava! Jak jednoduché by bylo jenom se podívat na pravdu, uvědomit si, že jste nikdy nebyli rozbití ani se nikdy nerozpadnuli v prach a být připraveni vymyslet něco nového a zábavného místo, abyste uvízli v prostoru staré hry? 

Můžete být čímkoliv, co vidíte nebo vnímáte. Duchovní Bytost může vytvářet jakýkoliv prostor, časy, energii, hmotu, formy, objekty a pak se rozhodnout být tím, co vytvořila, aby skutečně něco zažila. 

S tím není vůbec nic v nepořádku. V minulosti jsem slyšel tak moc stížností ohledně podmínek a situací v životě Duchovních Bytostí, že si myslím, nastal čas jemně pošeptat do neexistujícího ouška Duchovní Bytosti: „Hrála jsi velmi dobře, velmi přesvědčivě, ale nyní znovu můžeš být sama sebou!“. 

Někteří se přesto mohou snažit potlačit rozpustilý úsměv a poukazovat na skutečně ohromně dramatickou životní situaci, v posledním pokusu vás stále ještě dostat do své hry. Možná hraje „Já mám rakovinu“ nebo „Já nemohu přestat chlastat“, ale pak byste měli rozpoznat, že není kandidátem pro Sílu Ducha, protože toho ještě zdaleka neměl dost a chce ještě strávit pár životů zde na zemi, jako lidská bytost. 

Nepředstírám zde, že Síla Ducha může vyléčit nemoci, jako je rakovina, nebo alkoholismus, neboť to není lékařská věda, ale chtěl bych upozornit, na to co vím, a to je, že žádná Duchovní Bytost nikdy nevypila ani kapku alkoholu a ani nemluvě o tom, že by měla ve svých vnitřnostech nádor. Dosud jsem nebyl u Duchovní Bytosti schopen identifikovat hrdlo, žaludek, ani vnitřní orgány a fyzické nemoci už vůbec ne. To je důvodem, proč se Síla Ducha těmito tématy nezabývá, ačkoliv má potenciál nechat i teoretickou vědu, jakou je medicína vyrůst v předmět skutečného vědění. 

Fyzicky nemocné lidi pošlete k lékaři a o Síle Ducha povězte někomu, kdo má jiné koníčky, než předvádět, jak hluboko může ještě někdo být jako Duchovní Bytost zapleten do této hry těl. Také lékaři budou rádi, že alespoň mohou platit drahé splátky na svá drahá auta a domy, protože byste měli vědět, že velká část z nich – ale zdaleka ne všichni – si vybudovala celou svoji existenci přiživujíce se na nemoci ostatních v naději, že nemoc přetrvá, a nikdo je nevezme za slovo – i když o tom sami hovoří – že kolem osmdesáti procent všech nemocí je podmíněno psychosomaticky, a oni přesto z devadesáti devíti procent léčí tělesné příznaky. 

Sebeurčení jiných Duchovních Bytostí v každém případě podpoříte tím, že nebudete trvat na tom, že je Síla Ducha pravdivá, protože skutečně není. Je to cesta, která vede k plné pravdě, ale sama o sobě je pouze fungujícím systémem. To bude určitě ještě jasnější tak, jak budou v dalších kapitolách podrobněji prodiskutovány otázky „pravdy“ a „reality“. 

Pravda je pro vás to, co vy považujete za pravdu. A jakmile toto právo poskytnete všem kolem sebe, uvidíte, že nikdy neurazíte a že se vám všeobecně v životě bude dařit lépe, než některým vedoucím přestavitelům zemí, kteří si myslí, že mohou šířit svoji nebo národní pravdu rychleji hrozbami chemickými nebo jadernými zbraněmi – samozřejmě, vždy pro dobro těch, kterým by měly, spadnou na hlavu. Divili jste se snad někdy, co by to mohlo mít společného s nespočetnými miliardami, které se dají na válkách a zbraních vydělat? Prosím vás...!!! 

K šíření Síly Ducha, nepotřebujete násilí ani zbraně, protože to je něco, co člověk od nepaměti hledal a podporuje jej to v jeho sebeurčení. To je, proč mu to nemůže být, nemělo by být, a ani nesmí být vnucováno. 

Jakékoliv pokusy v tomto směru by znamenali nepochopení o čem to celé je. 

Základním pilířem, na kterém tato materiál spočívá, je v podstatě: 

Vše - a já myslím přesně to, jmenovitě vše – co vnímáte a zažíváte, je přesně to, co vy sami, svým vlastním způsobujícím myšlením vytváříte, a skutečně přesně ... teď! 

S tímto klíčovým vyjádřením je možné ve stejnou chvíli definovat konečný cíl – a já vás ujišťuji, že to je hodnotný cíl: 

Duchovní Bytost, která znovu dosahuje plné kontroly nad svým způsobujícím myšlením a tak má nekonečnou svobodu a sebeurčení ohledně toho, jak si uspořádat svůj vlastní svět, svůj osobní vesmír nebo také svůj běžný domov a která se může rozhodnout, co tam zažije. 

Obě vyjádření se mohou vám v tomto bodě zdát ještě „nepravdivá“ nebo příšerně „vysoká“ a „nerealistická“. Ale měli byste si uvědomit, že do konce vás stále ještě čeká několik kapitol, které vyjadřují podhledy na věci, kterými se nikdo z takové úrovně vědomí, která je dnes dostupná každému, nezabýval. 

Tak proč zde při četbě neodložit všechno to, „co víte“ stranou, stejně tak, jako byste ve škole nejdříve smazali z tabule všechny ty staré věci tlustě napsané křídou, aby na ní mohla přijít nová informace a nemísila se s předchozími věcmi, které nemají s probíraným předmětem nic společného, což by vás jenom mátlo, protože by nebylo jasně znát, zdali staré slovo stále prosvítá nebo zdali je přeci jenom součástí nové věty. 

Víte, co myslím? 

Dříve, než můžete výrok vyhodnotit nebo posoudit, měli byste jej přinejmenším v jeho celistvosti a významu uchopit abyste si jej promysleli. A tak tomu skutečně není, jestliže namísto čtení bloumáte, co to může znamenat nebo dokonce slovům, která se v textu objevila, plně nerozumíte a jejich definice si opomenete vyhledat ve slovníku. 

Byla by to skutečně škoda, jestliže by někdo jenom, protože nezná význam slova „dvojice“ rozuměl větě „Skutečně jste skvělý pár.“ jako „Skutečně jste několik skvělých.“, protože by si nikdy neuvědomil rozdíl mezi „pár“ a „ pár“ a z tohoto důvodu by knihu hodil do rohu a myslel si, že je to nesmysl, protože výrok, který by potom následoval, by mu jen těžko dával nějaký smysl. 

Jestliže se vám tento text občas zdá těžký na pochopení, nebo jestliže máte pocit, že tomu nemůžete rozumět, ujistěte se, že pečlivě zjistíte, které je to slovo, pro které neznáte jeho definici, nebo pro které neznáte jeho správnou definici, protože za předpokladu, že z toho učiníte pravidlo pak budete schopni rozumět absolutně každému výroku, bez ohledu na to, co vám váš učitel řekl o talentu, inteligenci nebo jiných věcech, aby vaši pozornost odvrátil od skutečnosti, že jste nevěděli, proč jste v učení se něčeho často neuspěli - a samozřejmě, že nechcete objevit zodpovědnost za svá vlastní selhání u sebe! 

V tomto bodě bych mohl činit „podlé“ prohlášení, že známky na konci školního roku pouze zobrazují kvalitu učitele, a že vy byste neměli trestat děti, ale nejprve si promluvit s ředitelem školy o nekompetentnosti daného učitele, ale to by byl zjednodušený pohled na situaci, protože také dítě zažívá jenom to, co si myslí a proto je za svoje poznámky stejně tak zodpovědné. 

Přesto cítím, že by časy „Já nejsem zodpovědný“ a „to není moje chyba“ neměli být nadále tolerovány, protože tímto způsobem se nechtěné stavy v životě nezmění k lepšímu, ať už se jedná o kteroukoliv oblast života. 

Kdo by proboha měl něco zlepšit, jestliže každý ukazuje na toho druhého a čeká? Chcete mít lepší a hezčí svět? Tak nyní víte, kde můžete začít. 

Přeji vám úspěch! 

Prosíme ohodnoťte a podpořte naši práci:

1)
Mrkněte na některou z reklam,
na kterou se dostanete z reklamních bannerů
umístěných na blogu.

2)
Platba převodem na účet u KB:
107-6034340297/0100, v.s. 8888
IBAN: CZ4801000001076034340297
BIC/SWIFT kód: KOMBCZPPXXX

Připojte se k naší FB skupině:



Prosíme sdílejte odkaz na tento blog: